Zoo Plzeň
V současnosti jediné indické nosorožce nalezneme v plzeňské zoo, kde podařilo odchovat první mládě v našich zoo po dlouhých 17 letech.
Manjula a Beni
Plzeňská zoo je nejnovějším chovatelem nosorožců u nás. V rámci mohutného stavebního boomu v letech 2008 - 2010 byl postaven i moderní pavilon nosorožců s přilehlým výběhem s přírodním jezírkem. Vedle nosorožců poskytuje domov také sambarům ostrovním, antilopám jelením a desítkám druhům ptáků. První nosorožec dorazil do Plzně na Den dětí roku 2010. Ten den z Tierparku Berlin přicestovala tehdy dvouletá samice Manjula. Obvyklým postupem u začínajících chovatelů bývá přiřazení mládenecké skupiny, kterou teprve za několik let vystřídá chovný pár. Plzeň měla nicméně štěstí a obdržela rovnou samici, kterou o tři dny později navíc doplnil samec Beni (*2004) ze maďarské Sóstó Zoo v Nyíregyháze. Původ má však v německém Mnichově, odkud se přestěhoval právě do takové mládenecké skupiny, jak bylo zmíněno výše. Po jeho odchodu následně do Sóstó přišla samice. Oba nosorožci si prošli určitými zdravotními problémy, ze kterých se však dokázali vykurýrovat. Ošetřovatelé se dokonce Manjulu s Benim pokusili spojit, bohužel však neúspěšně. Původní idea, kterou se daří aplikovat v některých zoologických zahradách, tedy celoroční společný chov samce a samice, nedopadl dobře a nosorožci museli být záhy odděleni.
Manjula
Foto (c) Michal Peterka
Beni
foto (c) Jaroslav Vogeltanz
Nový plemeník Baabuu
V létě 2011 rozhodla koordinátorka Evropského záchovného programu o výměně samců mezi Plzní a anglickým Chesterem. Baabuu byl k tamním samicím příbuzný, a tak bylo nabíledni jej vyměnit právě za Beniho. Jako první odcestoval na konci srpna Beni, který se v následujících letech stal v Chesteru několikanásobným otcem. Příjezd nového samce Baabua, který se stejně jako Beni narodil v roce 2004, se musel o pár dní posunout, protože při prvním pokusu o nakládku se Baabua nepodařilo dostat to transportní bedny. V takovém případě má vždy přednost bezpečí a zdraví zvířete, které by se mohlo dostat do velkého stresu. Nakonec se transport povedl 17. září. Ačkoliv Baabuu přijel z Chesteru, původ má v kontinentální Evropě, konkrétně ve švýcarské Basileji. Odtud ve věku dvou let putoval do skotského Edinburghu, kde se samcem Fanindrou započal chov nosorožců ve zdejší zoo. V roce 2010 se přesunul do Chesteru, odkud již následně zamířil do Plzně.
Baabuu
Foto (c) Michal Peterka
Cesta k prvnímu mláděti
První úspěšní spojení nového páru následované páření proběhlo na konci srpna 2012. Po několika týdnech však přišla Manjula znovu do říje, což jednoznačně vyvrátilo myšlenky na případnou Manjulinu březost. V říjnu téhož roku se uskutečnilo další připouštění, při kterém byla obě zvířata mnohem akčnější. Osudové páření nakonec trvalo skoro čtyřicet minut. V následujících měsících Manjula nepřicházela do říje a finální potvrzení přišlo 4. dubna 2013, kdy z Veterinární univerzity ve Vídni přišly výsledky trusu, které jednoznačně potvrdily Manjulinu březost.
Samotný porod začal již prvního února 2014 a skončil následující den jednu hodinu po půlnoci. Fanoušci mohli porod pozorovat na kameře na stránkách zoo. Manjula se ukázala jako příkladná matka a o mládě se pečlivě starala. Ošetřovatelé pouze navedli mládě k matčiným strukům, aby se napilo prvotního mleziva, které obsahuje důležité látky pro zdraví mláděte. Po prvním krátkém ohledání bylo zjištěno, že se jedná o samičku. Ošetřovatelé jí začali říkat Maruška a toto jméno jí nakonec i zůstalo, když ji tak pokřtil rockový zpěvák Alice Cooper.
Manjula s Maruškou ve venkovním výběhu
Foto (c) Jaroslav Vogeltanz
Manjula Marušku zdárně odchovala až do odstavu. Ve věku dvou let jí byl jako nový domov vybrán francouzský Touroparc, kde na ni čekal samec Fanindra, který shodou okolností nějaký čas žil společně s Babuudem v Edinburghu. Na konci dubna 2016 Maruška v pořádku odcestovala do nového domova. Ve Francii se k nim později připojila ještě samice Salyane, se kterou Maruška utvořila společnou dvojici. Maruška ve Francii, odkud nepřicházely takřka žádné zprávy, strávila celkem tři roky. V roce 2019 se na doporučení koordinátora přesunula do nám velmi blízké polské Wroclawi, kde do té doby chovali mládeneckou dvojici Taruna a Manase. Manas v zoo zůstal, a právě jemu se stala Maruška partnerkou. Již několik týdnů po příjezdu musela Maruška zabřeznout, neboť jen pár dní po Novém roce 2021 porodila své první mládě, samici Kiran. Tu zdárně odchovala a nyní společně žijí ve Wroclawi.
Maruška se svou dcerou Kiran v Zoo Wroclaw
Foto (c) Michal Peterka
Shakti aka Růženka
Ještě před Maruščiným odjezdem byla Manjula po třech letech znovu spojena s Baabuem. Celé připouštění však ani trochu nedopadlo podle představ ošetřovatelů. Baabuu o Manjulu nejevil zájem a žádné páření tehdy neproběhlo. Při dalším připouštění na podzim probíhalo celé připouštění zezačátku velmi podobně. Až když slunce zapadalo a návštěvníci většinově odešli, Baabuu se konečně vzchopil a s Manjulou se pářil celých 51 minut. V dubnu 2016 byla následně potvrzena Manjulina březost. Neboť vše probíhalo ve velmi podobných termínech jako v případě první Marušky, nabízelo se, že Manjula opět porodí na přelomu 1. a 2. února. Nakonec se Manjula "opozdila" o tři dny. Manjula porodila své druhé mládě, opět samičku, v noci 5. února. Ač měla samička nižší porodní váhu a narodila se v obrácené poloze (tj. zadními končetinami napřed), od začátku dobře prosperovala. Samička následně od dětí dostala jméno Růženka, oficiálně poté Shakti. Manjula rovněž Shakti zdárně odchovala, a tak její druhé mládě ve věku dvou let, jako tomu bylo i v případě Marušky a jak tomu bývá u většiny nosorožčích mláďat, bylo připravené na odchod do nové zoo. Tou se v září 2019 stala švýcarská Basilej, kde sídlí koordinátor evropského chovu, pochází odtud Baabuu a mají tu jednu z nejlepších expozic v Evropě. Shakti byla spojena jak se zdejší chovnou samicí Quettou, tak i jejím do té doby posledním mládětem, samcem Orysem. V té době v Basileji žil i chovný samec Jaffna, Baabuův otec a Shaktin děda. Právě s ním někdy na jaře 2021 zabřezla a v září 2022 porodila své první mládě, samečka Ticana, kterého zdárně odchovává. Proč je otcem právě Jaffna není zřejmé. Jaffna nicméně již odešel do Španělska a místo něj je v Basileji nyní mladý samec Puri původem z Mnichova.
V Plzni zůstává chovný pár Baabuu a Manjula, nicméně současný evropský chov spíše stagnuje a lze jen těžko odhadovat, zda Baabuu a Manjula, jejichž geny jsou v populaci bohatě zastoupeny, budou moct mít další mládě.
Shakti ve věku necelých dvou měsíců
Foto (c) Michal Peterka
Shakti ve věku šesti měsíců
foto (c) Michal Peterka
Shakti ve věku dvou a půl let, měsíc před odjezdem do Basileje
Foto (c) Michal Peterka
Pavilon a výběhy
Jak již bylo zmíněno výše v článku, pavilon pro nosorožce v plzeňské byl postaven v rámci výstavby Afrických a asijských expozic v letech 2008 - 2010. Vyrostl na místě původních výběhů velbloudů a nilgau. Vnitřní prostor disponuje třemi expozičními částmi. Po stranách jsou ubikace pro samce a samici, uprostřed poté bazén. Samice má ubikaci větší, má ji protaženou až za roh. Přes chodbu je manipulační box, kam se nosorožci nahání během úklidu. Venkovní prostory tvoří dva výběhy, do kterých se vchází před menší dvorky. Oba výběhy mají přístup k jezírku, které ale využívá pouze samec Baabu, Manjula ve venkovním jezírku nikdy nebyla. Praxí poslední let je Babuua přes léto nechávat trvale ve venkovním výběhu, zatímco Manjula má následně k dispozici celý vnitřek.
Expozice nosorožců indických v plzeňské zoo
Foto (c) Michal Peterka
Interiér pavilonu nosorožců
Foto (c) Michal Peterka
Vnitřní výběh samice Manjuly
Foto (c) Michal Peterka
Bazén, do kterého mají v zimě střídavě přístup oba nosorožci, v létě zejména Manjula.
Foto (c) Michal Peterka
Vnitřní výběh samec Baabua
Foto (c) Michal Peterka
První venkovní výběh, oba nosorožci se v něm střídají.
Foto (c) Michal Peterka
Do druhého výběhu není příliš vidět, od prvního výběhu je oddělen kamennou zídkou a sloupy. Nalevo jsou vidět dva dvorky s kališti.
Foto (c) Michal Peterka
Oba výběhy mají přístup k jezírku, které ohraničuje ostrovy makaků lvích a gibonů bělolících. Jezero je v polovině rozdělené elektrickým ohradníkem.
Foto (c) Michal Peterka