Jako spoustu jiných zoofanatiků, i já jsem před časem podlehl sbírání pohlednic ze zoologických zahrad. Soustředil jsem se především na pohledy nosorožců ze zoo z celého světa, ale sbíral jsem také jakékoliv pohlednice ze zoo. Když jsem jich měl přes dva a půl tisíce (oproti velkosběratelům zoo-pohlednic je to slabota), tak jsem s jejich sbíráním přestal a jen příležitostně sbírám historické pohlednice z našeho území.
Za tu dobu jsem však sesbíral poměrně slušnou sbírku pohlednic s nosorožci, z nichž ty nejstarší a nejzajímavější bych rád představil.
Československo/ Česká republika
Zoo Praha
Pohlednice byla orazítkována v roce 1967, na rubu však není napsáno, odkud pochází. Autorem fotky je profesor R. Pucholt. Avšak díky pozadí, kde jsou vidět jakési dřevěné dveře a vrata, pravděpodobně se jedná o pražskou zoo. V té době navíc u nás byla Praha jediným chovatelem nosorožců dvourohých. Tuto domněnku mi posléze potvrdil pan Zbyněk Šíša z pražské zoo. Nedokážu přesně určit konkrétního jedince, bude to však buď samec Max II. nebo samice Isis.
Pohlednice pochází z pražské zoo, orazítkovaná byla v roce 1970. Autorem fotky je Richard Pavlovič. Stejně jako u předchozího pohledu, ani zde není možné přesně určit konkrétního jedince. Pokud by byl pohled opravdu pořízen v roce 1970, šlo by o samici Isis, neboť samec Max II. uhynul v roce 1969. Ale o datu pořízení bohužel nejsou záznamy.
Ani na této pohlednici není na rubu napsáno, odkud pochází. Ovšem díky pozadí a dřevěným kůlům ji můžeme zařadit k pohlednicím z pražské zoo. Autorem je Miroslav Krob. Opět nelze určit, zda se jedná o Maxe II. nebo o Isis. Podle rohů bych si tipl, že se jedná o stejného nosorožce jako na předchozím pohledu.
Opět díky pozadí můžeme tento pohled zařadit k pražské zoo. Autorem fotky je E. Studnička. Pohled není datován, tudíž nedokážu určit, o kterého nosorožce tuponosého se jedná.
Díky kůlu a zdi se jedná o pražskou zoo. Autorem fotky je Miroslav Krob.
Safari park Dvůr Králové
Autorem fotografie je Jiří Havel. Pohled pochází z doby, kdy skupina nosorožců tuponosých jižních žila v napodobenině kempu v královédvorské zoo.
Podle popisu na rubu se jedná o jedince nosorožce tuponosého severního. Autorem je Petr Chytrý.
Pohled divoce žijícího nosorožce indického z NP Kaziranga patří pod Safari park Dvůr Králové ze dvou důvodů - jednak jej sám vydal a jednak autorem fotky je její bývalý ředitel Ing. Josef Vágner.
Autorem fotky je zasloužilý umělec Erich Tylínek. Podle mého soudu pochází fotka ještě z doby, kdy nosorožci indičtí žili v přístavku pavilonu slonů. S jistotou tak jeden z nosorožců bude samice Numa a druhým poté buď její mládě Nim, nebo její bratr/partner Dvityia.
K této pohlednici se vážou stejné informace jako k předchozí pohlednici.
Zoo Ostrava
Autorem je zasloužený umělec Erich Tylínek. Pohlednice je prošlá, ale známka stržená. Osobně bych si tipnul, že se jedná o samce Natala, ale ruku do ohně bych za to nedal.
Autorem je Miloš Polášek. Jedná se o typickou koláž fotek, které vznikaly v minulém století. Na pohledu je pár Natal a Dinah.
Zoo Zlín
Autorem je Ivo Klika. Na fotce je pár nosorožců dvourohých Addo a Satara, kteří do Zlína dorazili v roce 1976. Addo dva roky na to uhynul, takže fotografie vznikla v tomto období. Nosorožci tehdy obývali výběh u bývalých stájí lipicánů.
Autorem je Vítězslav Šolek. Stejný výběh jako u minulého pohledu. Podle mého odhadu by mělo jít o samce Joea. Fotografie byla pořízena mezi léty 1978 - 1998.
Zoo Ústí nad Labem
Autorem je Oldřich Holan. Pravděpodobně se jedná o samce Dana a samici Sašu. Pohled mohl být pořízen v 80. nebo 90. letech.
Autorem fotografií je Věra Vrabcová. Nosorožce na fotografii je samice Zamba. Pohled pochází z tohoto tisíciletí.
Německo
Zoo Berlín
Z berlínské zoo mám celkem tři velmi staré pohledy, z nichž u dvou si ale nejsem jist datací.
Tento pohled jako jediný má přesný popis. Jedná se o samce nosorožce dvourohého Mtoto, který byl v roce 1928 odchycen ve východní Africe. V zoo žil až do roku 1943. Podle poměrně mohutných roků byl pohled pořízen pravděpodobně někdy na přelomu 30. a 40. let.
Z této pohlednice jde na první pohled pouze vyčíst, že se jedná o pohled z berlínské zoo. Podle různých zdrojů na internetu by se mělo jednat o samici, která žila v místní zoo mezi léty 1907 - 1917. Navíc jsem na internetu našel jeden pohled, který byl prošlý v roce 1911, což by tuto teorii potvrdilo.
Na rubu toho pohledu je napsáno, že pohled pochází z berlínské zoo a tužkou je připsáno datum 28. 5. 1910. To by mohlo odkazovat na samici z předchozího pohledu. Zároveň ale v roce 1909 přišel samec nosorožce dvourohého z Petrohradu, který však rok nato uhynul na koliku.
Zoo Lipsko
Pohlednice z lipské zoo nemá žádnou dataci. Lipsko však chovalo pouze tři nosorožce tuponosé, pravděpodobně se tak bude jednat o pár Karl/ Else, který v Lipsku žil mezi roky 1968 - 1993.
Polsko
Zoo Katowice
Ani u této pohlednice není žádná datace, ale existuje určitá šance, že jedním z nosorožců je exdvorská samice Faith, která tu žila od roku 1980.
Zoo Wroclaw
Opět pohled bez datace. Podle plemenné knihy však lze určit, že chov nosorožců dvourohých ve Wroclawi skončil v roce 1979, kdy uhynula samice Wikta. S ní několik let žil ještě samec Faru. Tudíž to bude jeden z těchto dvou nosorožců.
Dánsko
Zoo Kodaň
Tento pohled je trochu kuriozita. Jedná o samici nosorožce sumaterského Subur, která v letech 1959 - 1972 žila v kodaňské zoo. Fotografii pořídil zasloužilý umělec Erich Tylínek. Pohled byl následně vytištěn v Děčíně a prodáván v Československu.
Neurčený
Na konec jeden neurčený pohled, který bude pravděpodobně velmi starý, ale bohužel netuším, odkud by mohl pocházet. Možná z Vídně, ale to je těžko určitelné.