Tierpark Hellabrunn München
Druhá zastávka německo-rakouského zootripu 2024 vedla do Mnichova, hlavního města Bavorska, třetího největšího města celého Německa. Tierpark byl založen v roce 1911 na místě, které patřilo šlechtickému sídlu Hellabrunn, po kterém nese dodnes název. Jako první na světě přinesla princip, který dodnes mezi zoologickými zahradami velmi rozšířený, tedy rozdělený zooexpozic podle kontinentů. Jednou z věcí, které jsou pro zdejší Tierpark typická, jsou otevřené přírodní výběhy s vodními příkopy jako přirozenou zábranou.
První nosorožci se v Mnichově objevili již v listopadu 1955, kdy byl z Tanzanie prostřednictvím Hagenbeckovy importérské firmy dovezen pár nosorožců dvourohých východních (Diceros bicornis michaeli). Samec se jmenoval Heinz a samice Kifaru (což je zřejmě vůbec nejpoužívanější jméno pro dvourohé nosorožce). Pár nikdy neodchoval mládě a zoo opustil v prosinci 1974, kdy zamířil do brazilského Sao Paula. Tam o půl roku později uhynuli. V Mnichově ovšem tou dobou byla již trojice nových nosorožců. V listopadu přicestovala trojice mladých nosorožců tuponosých jižních (Ceratotherium simum simum) z jihoafrické provincie Natal. Samec byl pojmenován Mapumulo, samice Babangiboni a Mlangana. Nicméně jde o natolik krkolomné názvy, že posléze byli přejmenováni jako Denny, Baby a Kathi. Trojice zvířat se v Mnichově rovněž nikdy nerozmnožila. Oba tyto druhy obývalo výběh nedaleko expozice slonů. Nosorožci tuponosí zůstali v zoo do srpna 1991, kdy všichni společně odešli do rakouského Salzburgu, jejich další osudy tak budou rozebrány v příslušném článku, minimálně se však hodí podotknout, že Kathi byla krátkodobě deponována v ústecké zoo.
Ani tentokrát zoo však nezůstala bez nosorožců. Již v roce 1990 dorazila do zoo trojice nosorožců indických (Rhinoceros unicornis). V dubnu dorazila samice Rapti (*1989) z nepálského NP Chitwan. V červnu samec Nikolaus (*1988) ze Stuttagrtu, o měsíc později samice Nasi (*1988) z Basileje. Zejména osud Rapti je zajímavý, neboť se narodila ve volné přírodě. Její matku zavraždili pytláci a malé, osiřelé Rapti je ujali tamní ochránci. Následně ji tehdejší nepálský král věnoval Bavorsku a Rapti zamířila do Mnichova, kde ještě pokračovali s umělým odchovem, než byla plně samostatná. Když celá trojice postupně dospěla, začali se nosorožci postupně připouštět. V letech 1996 a 1999 porodila Nasi mrtvá mláďata. Až třetí mládě, samice Nisha narozená v roce 2001, byla úspěšně odchována a po odchovu odešla do španělského Benidormu. V roce 2004 poprvé rodila také Rapti, ale mládě se narodilo mrtvé. V témže porodila samice Nasi své další mládě, které rovněž zvládla odchovat a oním mládětem není nikdo jiný než ex-plzeňský Beni, který ještě mezitím pobýval v maďarské Nyiregyháze. Dnes je Beni chovným samcem v anglickém Chesteru. Nasi odešla v roce 2011 do francouzského Beauvalu, kde o rok později uhynula. V roce 2012 porodila své druhé mládě Rapti, mládě ovšem po pár dnech uhynulo na infekci. Až v roce 2015 porodila Rapti napotřetí zdravé mládě, které úspěšně odchovala. Samec Puri byl po odstavu poslán do Amersfoortu, nyní žije ve švýcarské Basileji, kde je určen jako budoucí partner pro ex-plzeňskou Shakti.
V Mnichově zůstává pár Nikolaus a Rapti, kteří jsou momentálně pátým, resp. čtvrtým nejstarším nosorožcem svého druhu v Evropě a užívají si tak zaslouženého důchodu.
Nikolaus
Foto (c) Michal Peterka
Rapti
Foto (c) Michal Peterka
Jak již bylo zmíněno výše, nosorožci dvourozí a tuponosí žili na jiném místě než dnes. Jejich expozice stála nedaleko sloní expozice, v místech dnešního výběhu lam. Současný nosorožčí komplex byl postaven v roce 1990, původně určený pro nosorožce indické a tapíry čabrakové, posléze také pro prasata vousatá. Vnitřní prostor pavilonu obývají lenochodi dvouprstí, po ukončení chovu tapírů i prasata obývá přilehlý výběh skupina prasat visajanských. Pavilon je rozdělený na dvě části, pravá je pro nosorožce, levá pro prasata (dříve tapíry). Nosorožčí boxy jsou celkem čtyři, spíše menší, ale samec i samice mají přístup do bazénů. Samčí prostor je jednoduše zvláštní (viz foto). K pavilonu přiléhá trojice venkovních výběhů, které jsou víceméně stejné – povrch tvoří štěpka, jsou doplněny o několik kamenů/kmenů a každý má přístup do příkopového bazénu, který tvoří přirozenou bariéru. Výběhy jsou prostorné, asi by snesli o něco přírodnější pojetí, ale to holt nemůže mít každý. Prostřední výběh v době návštěvy využíval samec Nikolaus.
Pavilon nosorožců, napravo nosorožci, nalevo prasata, na volno v pavilonu poté jsou lenochodi.
Foto (c) Michal Peterka
Samčí vnitřní ubikace
Foto (c) Michal Peterka
Samičí boxy, ten úplně vlevo možná využívá i samec, ale nejsem si jistý, dole pod boxy je také bazén.
Foto (c) Michal Peterka
První venkovní výběh, určený pro samce
Foto (c) Michal Peterka
Druhý venkovní výběh, v době návštěvy využíván samcem.
Foto (c) Michal Peterka
Třetí venkovní výběh, určený pro samici
Foto (c) Michal Peterka
A něco podobného známe i z Plzně.
Foto (c) Michal Peterka