Zoo Augsburg

Třetí navštívenou zahradou v rámci zootripu 2024 byla ta v německém Augsburgu. Město nedaleko Mnichova má zoologickou zahradu od roku 1937 a jak svou kolekcí, tak i expozicemi jde o lepší průměr v rámci německých zoo. Nejhezčí částí jsou africké výběhy – velké zelené výběhy oddělené vodními příkopy, které vedle žiraf, zeber nebo pštrosů obývají i nosorožci.

Chov nosorožců v Augsburgu započal v roce 1980, kdy ze švýcarského Curychu přicestoval pár nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum simum) Abu (*1957) a Toto (*1957). V době příchodu tak již rozhodně nešlo o žádná mladičká zvířata. K tomuto páru se v srpnu 1988 přidala samice Msichana (*1986), která však po pouhých dvou měsících uhynula. Žádná další zvířata se k tomuto páru nepřidala, a tak Abu a Toto žili po zbytek života pouze spolu. Je známým faktem, že stádovým zvířatům se v takto malém počtu nedaří rozmnožovat, a tak se páru žádné mládě nikdy nenarodilo. Oba nosorožci se dožili vysokého věku, Abu uhynul v roce 2006 ve věku 49 let, Toto o rok později ve věku 50 let.

Po  vybudování nového nosorožčího komplexu v rámci velkých afrických výběhu se v roce 2008 nosorožci do zoo opět vrátili. Z rakouského Salzburgu přicestovali samec Denny/ Daniel a samice Baby, oba narození v roce 1971 v JAR, oba část života strávili v nedalekém Mnichově. Ve stejném roce byly přímo z Jihoafrické republiky dovezeny dvě tříleté samice Chris a Kibibi. 

Kibibi

Foto (c) Michal Peterka

Po spojení samic a zvykání si byl v roce 2010 dovezen samec Kifarou (*2000) z anglického Kessinglandu, původem z francouzského CERZA Lisieux. Postupem času se ovšem ukázalo, že Kifarou trpí zdravotními obtížemi, kvůli kterým není schopen přirozeným způsobem zplodit mláďata. Protože v Augsburgu žily dvě geneticky cenné, mladé samice, bylo záhodno samce vyměnit. A tak Kifarou v roce 2014 odcestoval do německého Duisburgu (dnes žije v samčím stádu v italském Fasanu) a z nizozemské GaiaZoo v Kerkrade přicestoval samec Bantu (*2005), původem z anglického Whipsnade. Bantu se ukázal jako příhodný samec, záhy napářil jak Chris, tak i Kibibi a po potvrzení březosti byl s puncem plemeníka v roce 2015 poslán do belgické Pairi Daizi (výměnou za dvorského Pamira). Ve stejném roce uhynul i starší samec Denny. V Augsburgu se mezitím v únoru 2016, v rozmezí pouhých dvanácti dnů, narodila dvě mláďata – samici Kibibi se narodil samec Kibo, samici Chris samice Keeva. V roce 2017 se Bantu vrátil. Kibo a Keeva byli po odstavu v roce 2019 převezeni do nových domovů, Keeva do anglického Knowsley, Kibo do Říma. V roce 2020 uhynula samice Chris, naopak do Augsburgu byly přivezeny dvě nové samice – z nizozemského Arnhemu samice Wiesje (*2017), z německého Erfurtu samice Numbi (*1997), původem z USA. 

Wiesje

Foto (c) Michal Peterka

V roce 2021 porodila Kibibi další mládě, které však ještě v den porodu uhynulo. Kibibi mu nedovolila se napít, a protože již její první mládě Kibo bylo odchováváno uměle, ošetřovatelé nechtěli k umělého odchovu znovu přistupovat. Další mláďata se narodila v roce 2023. Poprvé se matkou stala samice Wiesje, která dosud zdárně odchovává samce Nera. Potřetí porodila také samice Kibibi, která rovněž zdárně dodnes odchovává samce Paca. V létě 2024, jen pár dnů po mé návštěvě, uhynula stará samice Baby, která v té době byla nejstarším nosorožcem v Evropě. Poslední dny trávila již v pavilonu, a tak jsem tuto samici s mohutným rohem již neviděl, stejně jako samici Numbi, která měla k Baby nejblíže a nejspíš tyto dny trávila v pavilonu s ní.

Bantu

Foto (c) Michal Peterka

Kibibi a Wiesje se svými mláďaty Nerem a Pacem

Foto (c) Michal Peterka

První pár nosorožců žil ve výběhu hned u vchodu do zoo, kde dnes žijí paviáni pláštíkoví a buvoli pralesní. Po jejich úhynu byl vybudován nový pavilon v rámci velkých afrických výběhů. Pavilon, původně určený vedle nosorožců i pro domorodý skot watusi, není přístupný, z fotek lze soudit, že v něm jsou klasické menší boxy, vzájemně propojitelné. Jeho kapacita činí šest dospělých zvířat. K pavilonu přiléhají dva výběhy a jedna či dva dvorky, jeden nejspíš pro pštrosy. První není příliš zajímavý, je menší, spíše hlinitý, s menším kalištěm. Zato druhý výběh je naprosto luxusní. Obrovský travnatý výběh se vzrostlými stromy, kališti, obehnaný vodním příkopem je nádherný. Jediná škoda je, že jsem v něm v době návštěvy nosorožce neviděl, ale připočítávám to situaci ohledně Baby, kvůli které byl běžný režim narušen.

Původní výběh nosorožců, dnes paviáni a buvoli

Foto (c) Michal Peterka

Nový pavilon nosorožců

Foto (c) Michal Peterka

První, menší výběh

Foto (c) Michal Peterka

Druhý, velký a travnatý výběh s vodním příkopem

Foto (c) Michal Peterka

Druhý výběh, uprostřed kaliště, v pozadí žirafy

Foto (c) Michal Peterka