Zoo Budapešť

V dubnu 2024 jsem se konečně rozhoupal k návštěvě poslední relativně blízké země a navštívil Maďarsko. Autobusem od RegioJetu jsme do Budapešti dorazili již brzy ráno, a tak jsme měli čas navštívit i zdejší krásné památky. V devět hodin už jsme ale zamířili do hlavního cíle naší cesty, tedy zoologické zahrady, celým názvem Fővárosi Állat- és Növénykert. Patří mezi nejstarší zoo na světě, založena byla v roce 1866 a dnes chová jednu z největších kolekcí zvířat na světě. Co se týče zoo obecně, za mě osobně jsem o naprostý průměr, a to zejména kvůli výběhům, které jsou prostě průměrné, často podměrečné, pavilony jsou zastaralé apod. Je velká škoda, že se zastavila stavba Pannon parku, jehož součástí je obří Biodóm, kde měli žít sloni, orangutani, kapustňáci, nosorožci indičtí, žraloci apod. Stavba je nicméně kvůli značnému finančnímu zatížení zastavena a její další osud je nejistý.

Nicméně, zaměřme se nyní na nosorožce a začneme historií jejich chovu v hlavním maďarském městě. Ta totiž začíná velice zajímavě. První nosorožec se v zoo objevil v roce 1894, 28 let po založení zahrady. Nešlo o obvyklé nosorožce tuponosé nebo dvourohé. Prvním nosorožcem v Budapešti byl jedinec nosorožce sumaterského západního (Dicerorhinus sumatrensis sumatrensis). Byl odchycen v Penangu v Malajsii a do Evropy přicestoval společně s nosorožcem určeným pro Zoo Leipzig. I další nosorožec, který se v zoo objevil, je velmi zajímavý. V roce 1929 byl do zoo přivezen mladý samec nosorožce dvourohého severozápadního (Diceros bicornis longipes), který je dnes prohlášen za vyhynulého. Byl odchycen v jižním Čadu a transportován firmou Ruhe. Nikdy se jej nepodařilo dopárovat a uhynul v roce 1941. Další nosorožec se v zoo objevil v roce 1969, kdy do zoo přišla roční samice nosorožce dvourohého východního (Diceros bicornis michaeli) Stella z německého Hannoveru. I ta v zoo žila sama, a to až do roku 1983, kdy odešla do San Diega, kde o rok později uhynula.

Ve stejném roce přišli do zoo první nosorožci tuponosí jižní (Ceratotherium simum simum), které chová zoo dodnes. V květnu dorazil samec Easyboy (*1979) z Longleat Safari Parku ve Warminsteru. K němu se v říjnu připojila samice Lulu (*1980) z odchytu v provincii Natal v Jihoafrické republice. Vzhledem k chovu v páru, který je pro stádová zvířata nevhodný, se nosorožci nerozmnožili. Zoo se tak začala zabývat možností umělého oplodnění a spojila se z institutem IZW z Berlína. První oplodnění proběhlo v roce 2002, nicméně nebylo úspěšné. Druhé z roku 2004 již úspěšné bylo, Lulu zabřezla a v roce 2005 porodila své první mládě, které bylo ale bohužel mrtvé. Samička byla posmrtně pojmenována jako Ada. I tak šlo o první úspěšné umělého oplodnění nosorožce v historii. Oplodnění se po pauze znovu zopakovalo a Lulu v roce 2007 porodila své druhé mládě, které se tentokrát narodilo zdravé. Šlo o samičku, pojmenovanou jako Layla/ Natalia a v Budapešti žije dodnes. Layla musela být odchována uměle, i tak je ale prvním mládětem v historii, které se podařilo úspěšně odchovat po umělém oplodnění. Lulu byla znovu oplodněna a v roce 2008 porodila své třetí mládě, samce Pancha/ Lisimba, kterého již zdárně odchovala. Otcem tohoto mláděte nicméně nebyl Easyboy, ale samec Simba z Colchesteru. Easyboy i Pancho následně v roce 2010 odešli do jiných zoo - Pancho odešel do řeckého Attica Zoological Parku, kde žije v samčí skupině, Easyboy odešel do francouzského Safari Thoiry, kde žil také v samčí skupině, a to až do svého úhynu v roce 2012. Ve stejném roce dorazil do Budapešti nový samec Zafriel (*1991) z izraelského Ramat Ganu, který žije společně se samicemi v zoo dodnes.

Lulu

Foto (c) Michal Peterka

Layla/ Natalia

Foto (c) Michal Peterka

Zafriel

Foto (c) Michal Peterka

Nosorožci jsou chováni v komplexu Savanna, který se skládá z pavilonu a výběhů. Vidět nosorožce tuponosé v pavilonu je rozhodně něco, co nebývá k vidění v každé zoo. Nosorožci mají k dispozici tři boxy, které jsou oddělené buď sklem nebo sloupy. V případě sloupů je za mě špatně, že tu není nějaká další zábrana, protože dospělý člověk na nosorožce bez problémů dosáhne. Každý z nosorožců má přístup na malý dvorek, který slouží jako klasický venkovní výběh. Je možné, že nosorožci mohou chodit i velkého výběhu žiraf a antilop, ale osobně jsem to neviděl a fotografie, které jsou k dohledání, tomu také moc neodpovídají. Pokud tomu tak skutečně není, tak nosorožci mají velmi malé venkovní prostory. Velmi špatně se tu fotí, ale i obecně se nosorožci špatně pozorují, protože na dvorky není kromě toho prvního prakticky vidět. Prezentace nosorožců v budapešťské zoo je jednoduše zvláštní.

Jeden z nosorožčích boxů

Foto (c) Michal Peterka

Nosorožčí boxy jsou takovým standardem, jaký lze najít ve většině zoo.

Foto (c) Michal Peterka

Dvorek/ výběh u pavilonu, do kterého jako jediného lze normálně nahlídnout.

Foto (c) Michal Peterka

Těžko říct, zda nosorožci chodí i do velkého výběhu žiraf a antilop...

Foto (c) Michal Peterka