Úvod > Historie chovu v ČR a SR > Zoo Bratislava

Zoo Bratislava

První, dnes a v nejbližší budoucností i nadále jedinou slovenskou zoologickou zahradou, která chová nosorožce, je Zoo Bratislava.

První trio

V září 1986 přicestovala do bratislavské zoo trojice nosorožců tuponosých jižních z rezervace Oiwa v Namibii. Trojici tvořil jeden samec, pojmenovaný Tobi, a dva samice, které dostaly jména Ada a Sena. Všichni se narodili přibližně v roce 1984. Dovezení nosorožci obydleli tehdy nově postavený pavilonek v horní části zoo s betonovým dvorkem a prvním, nepříliš velkým výběhem. V roce 1999 se k prvnímu výběhu přidaly další dva, mnohem větší. V minulosti k nosorožcům byly připouštěny i antilopy jelení.

První nosorožčí trio se v Bratislavě nikdy nerozmnožilo. Vzhledem k jejich africkému původu by případné mládě bylo velmi vítaným přírůstkem v evropském chovu. Samice byly podrobeny vyšetření odborným týmem IZW, které ukázalo, že jsou naprosto zdravé. Problém tak mohl být v samci Tobim, nebo v malé skupině, neboť nosorožci tuponosí žijí ve větších rodinných stádech. Samec Tobi uhynul v roce 2001 na celkové selhání trávicího traktu.

Tobi

foto (c) Zoo Bratislava

Ada

foto (c) Zoo Bratislava

Sena

Foto (c) Zoo Bratislava

Tobi, Ada a Sena

Foto (c) Zoo Bratislava

Nový samec Niko

V roce 2002 přicestoval do Bratislavy nový, starší samec Niko (*1981) z liberecké zoo, který neměl původ v africké divočině, ale v německém Münsteru. Začátky spojování byly velmi neklidné. Niko se choval agresivně jak k ošetřovatelům, tak k samicím, a dokonce i okolním sloupům. Nakonec však začal akceptovat obě samice a celá skupina začala harmonicky fungovat.

V roce 2006 uhynula samice Sena na infekci. Od té doby žili Niko a Ada sami.

Niko, Sena a Ada

Foto (c) Zoo Bratislava

Snahy o mládě

Protože se samici Adě nedařilo zabřeznout a oba nosorožci byli stále mladí, rozhodla se zoo vyzkoušet moderní vědecké postupy - umělou inseminaci. Celý proces začal již v roce 2007, kdy oba nosorožci podstoupili několik vyšetření pod taktovkou zkušených odborníků z Leibnitzova institutu v Berlíně (IZW), který se soustřeďuje na výzkum zvířat v zoologických zahradách a ve volné přírodě. Ada se ukázala jako vhodná adeptka pro umělé oplodnění. Naopak Niko měl takřka nepohyblivé spermie. K vlastní inseminaci se přistoupilo v lednu 2008. Proto bylo k oplodnění použito sperma samce Easyboye z budapešťské zoo, které bylo použito i při první umělé inseminace nosorožce tuponosého jižního vůbec! Více v sekci Zajímavosti.

Ada bohužel nezabřezla. Proto se v říjnu téhož roku přistoupilo k další inseminaci, tentokrát se spermatem samce Nika. U toho byla po prvním odběru spermatu objevena poměrně velká cysta v oblasti nadvarlat. Po chirurgickém odstranění části cysty došlo ke zlepšení stavu a při druhém umělém oplodnění tak již mohlo být využito čerstvé Nikovo sperma. Ani tato inseminace však bohužel nedopadla úspěšně. Zoo se rozhodla, vzhledem ke stresu zvířat a finanční náročnosti umělého oplodnění, dále v inseminacích nepokračovat.

V srpnu 2019 byl uspán samec Niko. Již dříve měl problémy s chrupem - v rámci vyšetření byl zjištěn celkový špatný stav chrupu, nicméně se je podařilo díky medikaci a změně krmné dávky na několik let eliminovat. V létě 2019 se začaly objevovat zdravotní problémy - Niko chodil se svěšenou hlavou a měl výtok z nosu. V rámci vyšetření byl zjištěna neprůchodnost jícnu, jeho zvětšení a postupná nekróza. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o jeho uspání. S jeho úhynem tak osiřela postarší samice Ada.

Ada a Niko

Foto (c) Michal Peterka

Nová éra

Chov jednoho osamoceného zvířete, které je od přírody zvyklé na život ve stádě, není vzhledem ke stresu delší dobu udržitelný. Po úhynu Nika se zahrada okamžitě obrátila na koordinátora chovu, aby s ním prodiskutovala další možný postup. Koordinátor přislíbil příchod dalších zvířat, nicméně byl podmíněn rekonstrukcí vnitřních stájí. To se doopravdy, minimálně zčásti podařilo, a tak v září 2020 přišla z Africa Alive!, zoologického zařízení v anglickém Kessinglandu, nová samice Tootsie. Tootsie se narodila v roce 1992 v Jihoafrické republice a za svůj život odchovala dvě mláďata. Na rozhodnutí koordinátora byla přesunuta do Bratislavy, aby zde dělala společnost osamocené samici Adě. Po krátké aklimatizaci byly obě samice vpuštěny do společného výběhu - spojení dopadlo výborně a od té doby Ada a Tootsie tvoří nerozlučnou dvojici. Výroční zpráva z téhož roku poté zmiňuje zajímavou situaci, kdy vedle Tootsie měla přijít také samice Duna/ Diuna z polské Poznaně. Ta byla dlouholetou partnerkou samce Dina z ústecké zoo. V následujících letech se však transport neuskutečnil a v listopadu 2023 Duna uhynula. O případném příchodu třetí samice nejsou zprávy. Z dřívější korespondence se zoo bylo patrné, že je v plánu výstavba nového pavilonu s výběhy, díky kterým by zoo posléze dostala chovný pár, nicméně v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se tak v blízké budoucnosti mělo stát.

Tootsie

Foto (c) Michal Peterka

Tootsie a Ada při seznamování

Foto (c) Zoo Bratislava

Výběh a pavilon

Pavilon pro nosorožce byl postaven výhradně pro ně samotné. Nachází v horní části zoo, nedaleko výběhu hyen žíhaných a antilop. Vnitřek je klasická, vybetonovaná ubikace s dvěma boxy, oddělená železobetonovými sloupy. Venkovní výběhy jsou celkem tři, přičemž dva z nich jsou velmi rozlehlé, zatravněné a se stromy, keři a kalištěm. V menším výběhu se nachází přístřešek. V roce 2020 proběhla rekonstrukce maštalí. V budoucnu by mohlo dojít k výstavbě nového pavilonu a také nového výběhu.