Úvod > Historie chovu v ČR a SR > Zoo Zlín/Lešná

Zoo Zlín/Lešná

Zlínská zoo se řadí po bok královédvorské, liberecké a pražské zoologické zahrady, která ve své historii chovala minimálně dva druhy nosorožců, leč mládě se v ní nikdy nenarodilo.

Addo a Satara

Začátek chovu nosorožců ve zlínské zoo a rovněž na celé Moravě se datuje ke konci dubna 1976. Tehdy byl od královédvorské zoo zakoupen mladý pár nosorožců dvourohých východních Addo (*1971) a Satara (*1973). Oba pocházeli z odchytu v Keni, odkud byli v roce 1974 přivezeni v rámci jedné z výprav Josefa Vágnera. Oba nosorožci byli od svého příchodu pohromadě, ve společné vnitřní ubikaci, do venkovního výběhu chodili společně s ostatními nosorožci. Na jaře následně 1976 následně zamířili do Zlína, kde obydleli přímo pro ně upravené prostory jízdárny pro lipické koně. Ačkoliv již ve Dvoře byli mezi nosorožci pozorovány pokusy o páření, pár se nikdy nerozmnožil. Již na konci ledna 1978 uhynul samec Addo. Samice Satara žila ve Zlíně ještě rok, než byla navrácena zpět do Dvora Králové. Jejím odchodem končí jak chov nosorožců dvourohých ve Zlíně, tak i na Moravě. Satara ve Dvoře byla spojena se samcem Kenem, který se s ní pářil, nicméně Satara nezabřezla a v roce 1981 uhynula.

Addo nebo Satara

Foto (c) Zoo Zlín/ Lešná

Addo či Satara

Foto (c) Zoo Zlín/ Lešná

Joe a Zuzi

Ve stejném roce, kdy Satara odešla, dorazili do zlínské zoo dva noví nosorožci. Již dva dny před odjezdem Satary přicestovala ze Dvora Králové dospělý samec nosorožce tuponosého jižního Joe (*1965), kterého o čtyři dny později doplnila samice Zuzi (*1966). Stejně jako v případě předchozího páru, i tento pocházel z odchytů Josefa Vágnera a do královédvorské zoo přišel již v roce 1970 v rámci prvního transportu nosorožců tuponosých jižních. Šlo dokonce o vůbec první nosorožce tohoto druhu, kteří byli do zoo převezeni z karantény. Poté, co se královédvorská zoo rozhodla orientovat čistě na chov severního poddruhu, bylo stádo postupně rozpouštěno, přičemž mezi prvními odchozími byli právě Joe a Zuzi, ve dvoře familiárně nazývaná Zuzana. Obydleli stejný výběh jako nosorožci dvourozí. Stávající prostory nedovolily dovoz dalšího nosorožce a potřebné zvětšení stáda, a tak se podobně jako v některých dalších českých zoologických zahradách nepodařilo nosorožce nikdy rozmnožit. V roce 1998 byl dokončen nový objekt Pavilonu afrických kopytníků, kde vedle žiraf, zeber, antilop či pštrosů našli domov i nosorožci Joe a Zuzi. Ani nové prostory však neumožňovaly příchod další samice, což společně s již vyšším věkem nosorožců vedlo k rozhodnutí o jejich poklidném dožití. Jako první uhynul na konci září 2003 samec Joe, samice Zuzi jej přežila o dva roky a uhynula v říjnu 2005.

Joe a Zuzi (nejspíš v popředí)

Foto (c) Vladimír Čech

Joe a Zuzi v novém výběhu

Foto (c) Marin Vobruba

Zuzi v červenci 2005.

Foto (c) Jaroslav Vaněček

Nová naděje

Skoro rok trvalo, než se do Zlína nosorožci vrátili. V té době proběhl již víceméně raritní transport dvou nosorožčích samic přímo z Jižní Afriky. Tříletá Zanta a dvouletá Naja pocházely ze soukromého safari u jihoafrického města Bethlehem, kam se nejčastěji umisťují mladá, opuštěná zvířata. Do dnešních dnů jsou si obě samice velmi podobné a na první pohled těžko rozeznatelné. Poměrně jednoduchým poznávacím znamením je konec jejich ocasů, kdy na něm Zanta má krátké štětiny, zatímco Naja výrazně dlouhé. Mladé samice rovněž obydlely Pavilon afrických savců, ve kterém nicméně nebyl prostor pro dalšího nosorožce, jak již bylo popsáno výše. Zoo tak ve svém Masterplanu vytyčila mmj. cíl postavit novou expozici pro nosorožce. Ta nakonec vznikla v dolní části zoo, naproti původní expozici slonů, rekonstrukcí části stájí pro africké antilopy.

Naja a Zanta

Foto (c) Michal Peterka

Plemenník z Anglie

Naja a Zanta však nebyli prvními nosorožci, kteří nové prostory obydleli. Tím se stal vytoužený samec, který díky nové expozici moc přijít. Z anglického Maltonu, původem z Whipsnade, přišel v krásném datu 12.12.2012 samec Kashka (*2005). Ve své předchozí zoo byl chován v mládenecké skupině, a právě jej koordinátor vybral, aby se s geneticky vzácnými samicemi spářil – jeho otec se rovněž narodil ve volné přírodě. Samice se do nové expozice přestěhovaly v dubnu 2013. Po měsíci zvykání si na nové prostory proběhlo také první spojení se samcem Kashkou, které proběhlo víceméně poklidně. V listopadu téhož roku proběhlo první páření mezi Kashkou a Zantou, které nicméně nebylo úspěšné.

Po více než deseti letech chovu samce je evidentní, že současné samice zřejmě již zabřeznout nedokážou. V rozhovoru s ředitelem zoo Romanem Horským z ledna 2024 vyplynulo, že zoo čeká na výsledky po posledním, údajně nejintenzivnějším páření vůbec, nicméně vyhlídky nejsou příliš růžové. Samicím je kolem dvaceti let, což je na první porod již poměrně pozdě. Jedna ze samic má patologické nálezy na reprodukční soustavě, které ji nedovolují zabřeznout. Příroda je samozřejmě mocná a může se stát zázrak, ale i na případné oznámení březosti si budeme muset ještě počkat.

Kashka.

foto (c) Michal Peterka

Zanta, Naja a Kashka.

foto (c) Michal Peterka

Budoucnost

V budoucnosti čeká nosorožce další stěhování. Jejich nová expozice by měla být součástí rozsáhlého expozičního celku Karibuni, která se bude nacházet za severní hranou jejich současného výběhu. Podle posledních článků by tato nová expozice pojmout až 10 nosorožců a poskytnout tak těmto stádovým zvířatům ideální podmínky k rozmnožování. Nosorožci jsou na mapách chystaného areálu zobrazováni vedle žiraf, antilop či buvolů.

Pavilony a výběhy

První výběh nosorožců se nacházel v místě bývalé jízdárny lipických koní. Nešlo o příliš velký prostor a dva nosorožci byli maximální počet, který se tu dal chovat. V roce 1998 se nosorožci přestěhovali do nového Pavilonu afrických kopytníků, který jim poskytoval větší venkovní prostor. K dispozici měli jak vlastní kruhový výběh, tak střídavě byli pouštěni také do velkého výběhu k ostatním zvířatům. Vnitřní expozice však byly malé a dalo se do nich nahlížet seshora z ochozu. Současná expozice se nachází v objektu tzv. Doškové, ve které byly zrekonstruovány stáje tak, aby se sem mohli nosorožci nastěhovat. Zahrada příliš fotografií z vnitřních prostorů nesdílí, nicméně z těch několika málo je patrné, že jde o jednoduché boxy oddělené mřížemi, přičemž samice tu mají větší, společný prostor. Venkovní výběhy jsou poté dva – menší pro samce, větší s africkými antilopami pro samice.