Nosorožec indický (Rhinoceros unicornis)

Posledním a taktéž jediným neafrickým druhem nosorožce, který byl v historii královédvorské zoo chován, je nosorožec indický. 

Sourozenci

První nosorožec přišel do královédvorské zoo v roce 1980, tedy v roce, kdy byl zrušen chov jižního poddruhu nosorožce tuponosého. Nosorožci však zpočátku nežili v žádném z pavilonů určených pro nosorožce, nýbrž bydleli přístavek pavilonu slonů, kde měli k dispozici i venkovní výběh s bazénem. První nosorožec přicestoval v srpnu 1980, a to sice tříletý samec Dvityia. O rok později ho následovala jeho sestra, v době příchodu dvouletá Numa. Oba nosorožci měli původ v německém Stuttgartu, kde se narodili páru Puri x Nanda. Ačkoliv se zoo snažila sehnat nepříbuzného samce, tak se dlouho nedařilo a Dvitiyia dvakrát Numu plodně napářil. První mládě se narodilo v lednu 1986 a šlo o samičku Nelly. Ta bohužel nedokázala najít struky své matky, a tak se zahrada pokusila odchovat ji uměle. Nelly byla oddělena od matky a krmena mlékem ze sušeného kravského mléka. Ačkoliv zdárně přibírala na váze, v necelý dvou měsících uhynula na infekci, která byla zřejmě způsobena chybějícími protilátkami, které mláďata získávají po napití prvního mateřského mléka (tzv. mleziva či kolostra).

Numa vzápětí znovu zabřezla a v listopadu 1987 porodila své druhé mládě, tentokrát samečka, který dostal jméno Nim. Toho již zvládla zdárně odchovat a Nim posléze v roce 1990 odešel do liberecké zoo. V ní žil po následujících 11 let, dokud v roce 2001 neodešel do Pekingu, kde v roce 2020 uhynul.

Numa ve starém výběhu

Foto (c) Archiv Safari Park Dvůr Králové

Numa a Nim

Foto (c) Archiv Safari Park Dvůr Králové

Nový samec, nové mládě

Jak již bylo popsáno výše, Numa a Dvityia byli sourozenci a zoo se tak snažila sehnat nového samce. To se podařilo až v lednu 1990, kdy z anglického Whipsnade přišel tehdy dvouletý samec Ropen. Ten již nešel do pavilonu slonů, ale rovnou zamířil do nově postaveného, třetího pavilonu nosorožců. Ačkoliv nebyl s Numou přímo příbuzný, vzdáleně příbuzní přece jenom byli, neboť evropská populace nosorožců indických pochází pouze z několika málo zvířat. Nicméně Ropen byl příliš mladý a musel teprve dospět, než přicházelo v úvahu první spojování se starší a větší Numou. Numa byla velkou samicí a na svém vrcholu vážila takřka stejně jako dospělý samec. V mezičase odešel samec Dvityia, který zamířil do Singapuru, kde nicméně necelý měsíc po své příchodu uhynul na ucpání střev. Jeho lebka by podle knihy The rhinoceros in captivity měla být vystavena v zoo pro edukační účely, ale zda tomu tak i nadále je nelze ověřit.

Ropen dospěl až ve věku osmi let. Postupně se začal zajímat o říjící Numu, ale pravé páření proběhlo až v květnu 1996, kdy Numa potřetí zabřezla. Své třetí mládě porodila 13. září 1997, shodou náhod na své 18. narozeniny. Samička, později pojmenovaná jako Nova, se narodila již v novém pavilonu nosorožců. Její vstup do života se v mnohém podobal samičce Nelly – Nova rovněž nedokázala sát mateřské mléko a musela být začít krmena uměle. Na rozdíl od první případu byla ale Nova trvale umístěna u své matky, od které začala 10. den sama pít a Numa ji následně odchovala bez problémů sama.

Numa následně začala trpět zánětem dělohy, způsobený nejspíš dlouhou pauzou mezi druhým a třetím porodem, kvůli čemuž již později znovu nezabřezla.

Numa a Nova při křtinách v roce 1997.

Foto (c) Dana Holečková

Vzhledem k faktu, že Numa nedokázala zabřeznout a Nova se s Ropenem spářit nemohla, rozhodl koordinátor o odchodu Ropena do německého Norimberku, kde uhynul tamní chovný samec Noel. Transport se uskutečnil na konci listopadu 2006. V Norimberku na Ropena čekala chovná samice Purana, se kterou zplodil jedno mládě – samici Seto Paitalu. Purana v listopadu 2012 potratila a pár dní nato uhynula na infekci. K Ropenovi se po třech letech přidala samice Sofie, se kterou v roce 2017 zplodil samce Sanjaye, který momentálně žije v Berlíně. V říjnu téhož roku Ropen uhynul.

Ropen v Norimberku

Foto (c) Martin Vobruba

Po jeho odchodu se zoo usilovně snažila o příchod nového, nepříbuzného samce pro Novu, což se však nepodařilo. Numa a Nova tak nakonec z rozhodnutí vedení zoologickou zahradu opustili. V březnu 2009 zamířili společně do portugalského Lisabonu, kde se připojili k páru Gangtok a Teja, která již několikrát rodila, nicméně mláďata nikdy nepřežila. Gangtok se jevil jako ideální partner pro Novu, nicméně Nova za více než 15 let života v Lisabonu nezabřezla. Numa uhynula v únoru 2013 v požehnaném věku 34 let. Nova dodnes v Lisabonu stále žije, ve společnosti samic Teji a Savity, která přišla v roce 2016.

Numa a Nova

foto (c) Dana Holečková

Nova ve společnosti samic Teji a Savity v Zoo Lisabon

Foto (c) Jiří Zimola

Pavilony a výběhy

Nosorožci indičtí na rozdíl od ostatních druhů nosorožců ve Dvoře Králové neobydleli pro ně určené pavilony, ale přístavek v pavilonu slonů. Zde měli dva vnitřní boxy a venkovní výběh, který měl v prvních letech i bazén, který byl nicméně později zasypán pískem. Povrch výběhu byl zpočátku travnatý, později písčitý. Nosorožci jej využívali do 90. let.

Již v roce 1990 zamířil nově příchozí samec Ropen do nově otevřeného třetího pavilonu nosorožců, kde postupně měli k dispozici několik vnitřních boxů a dva venkovní výběhy, přičemž v jednom z nich byl nosorožci hojně využívaný venkovní bazén. Dnes je větší výběh zvětšen a využíván nosorožci tuponosými jižními menší výběh za tímto větším využívají nosorožci dvourozí. 

Numa se svým druhým mládětem Nimem ve výběhu u pavilonu slonů (pohled z dnešního výběhu okapi)

Foto (c) Jiří Zapior

Současný stav výběhu, využíván africkými slonicemi

Foto (c) Michal Peterka

Hlavní výběh nosorožců indických u třetího pavilonu nosorožců, stav z roku 2013, v pozadí samice nosorožce tuponosého severního Nabiré.

Foto (c) Michal Peterka