Návrat do Mkomazi II. - Eliška

Zopakování úspěchu

Vzhledem k úspěšné reintrodukci tří nosorožců dvourohých z roku 2009 bylo rozhodnuto o zopakování transportu dalšího jedince do tanzanské rezervace Mkomazi. Dohodli se tak při jedné ze vzájemných schůzek ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas a ochranář Tony Fitzjohn.

K transportu byla vybrána mladá samice Eliška, která se narodila 8. 9. 2012 samici Etoshe a samci Davuovi. Ze strany své matky je Eliška pátou generací nosorožců dvourohých, kteří se narodili v královédvorské zoo. Tento rodokmen začal u dovezené samice Elsy a pokračoval samicemi – Elvíra – Eimi – Elba – Etosha a právě Eliška. Symbolicky se tak Eliška vrátí do stejných míst, kde byla chycena její praprababička Elsa. Rezervace Mkomazi totiž sousedí s ekosystémem Tsavo, kde právě osef Vágner v sedmdesátých letech odchytl první nosorožce dvourohé pro královédvorskou zoo.

Eliška ve své domovské zoo

Foto (c) Michal Peterka

Stejně jako při předchozích transportech, i u Elišky probíhala několikaměsíční příprava na dlouhou dobu strávenou v transportní bedně. Nejprve si ve výběhu zvykala na její přítomnost a následně se jí učila procházet, až v ní začala trávit delší a delší čas. S transportem pomáhal vedle zdejších ošetřovatelů i zkušený veterinář Pete Morkel.

Eliška při tréninku v transportní bedně.

Foto (c) Simona Jiřičková

Transport

Samotný transport započal 26. června 2016 nalákáním Elišky do transportní bedny, který byla následně přeložena na nákladní auto. To ji převezlo do německého Lipska, kde byla přeložena do letadla společnosti DHL. Ta celý transport zajišťovala a finančně na něj přispěla. Cesta letadlem se zpozdila kvůli špatnému počasí v Itálii, do Kilimandžára však Eliška dorazila v pořádku. Odtud na nákladním autě doputovala až do své nové domoviny. Cesta trvala dlouhých 31 hodin, Eliška ji však zvládla v naprostém pořádku. Z bedny vystoupila po krátkém zaváhání a pustila se do ohledávání svého nového výběhu.

Nakládka do letadla

Foto (c) Jan Stejskal

Předčasný konec

Po navyknutí si na místní stravu a podmínky byla Eliška přepuštěna do většího výběhu, který měl rozlohu několika desítek hektarů a byl prorostlý pravou africkou buší. Stále však měla možnost návratu do menší bomy, kam dostávala i krmení. Posléze byla Eliška přesunuta do ještě většího výběhu, kde na ní čekal také samec. Šlo o šest let staršího Monduliho, který byl předtím spojen s Jabuem a původ má v anglické zoo v Port Lympne. Dne 16. října však dorazila z Mkomazi smutná zpráva. Ačkoliv se Monduli choval zpočátku submisivně, postupně začal být agresivní, což vyústilo v několik potyček. Při jedné z nich utrpěla Eliška vnitřní zranění, které nebylo nijak patrné, kvůli kterému v uhynula. Šlo bohužel o nešťastnou náhodu, které se nedalo nijak předejít, a která k životu prostě patří. Eliška se tak nezapojila do záchrany nosorožců v Tanzanii, ale útěchou může být, že poslední rok svého života strávila v domovině svých předků.

Eliška ve své bomě v NP Mkomazi

Foto (c) Jan Stejskal