Návrat do Mkomazi

Cíl projektu

Druhý ze záchranných projektů pod taktovkou Safari Parku Dvůr Králové se soustřeďuje na reintrodukci nosorožců dvourohých východních zpět do Afriky, což je už od základů naprosto odlišný projekt než v případě záchrany nosorožců tuponosých severních. Populace nosorožce dvourohého čítá více než šest tisíc jedinců a jejich reintrodukce je tak žádanou a navíc v maximální možné míře přirozenou podstatou zoologických zahrad, kterou se zabýval i sám Josef Vágner. Jde o princip, kdy jsou zvířata převezena do lidské péče, ve které se je naučí chovat a rozmnožovat takovým způsobem, že je možné je posléze vracet zpět do volné přírody. Známý je takový případ u koní Převalského, orlosupů bradatých či kondorů kalifornských. V prvním letech nového tisíciletí si pracovníci královédvorské zoo začali pohrávat s myšlenkou návratu nosorožců dvourohých do Afriky. Východní poddruh, který zoo chová, se přirozeně vyskytuje v Keni, Tanzanii, Rwandě, uměle vysazen byl v JAR a vyhuben v Súdánu, Ugandě a Etiopii. Josef Vágner v rámci svých transportů přivezl nosorožce dvourohé z keňského NP Tsavo. Na základně různých doporučení a jednání byli vybrány jako vhodné dvě destinace pro reintrodukci, obě v Tanzanii, a sice Game Reserve Grumeti, který se součástí ekosystému Serengeti, a Národní park Mkomazi, který přímo sousedí s NP Tsavo, odkud dvorští nosorožců původně pocházejí. Nakonec díky lokaci, prostředí, a i zájmu parku bylo jako cílové místo vybráno Mkomazi.

Mapa národních parků východní Afriky, včetně Mkomazi a Tsava

Zdroj: Lencer, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Mkomazi bylo původně loveckou rezervací, kterou v 90. letech začala spravovat Nadace George Adamsona, vedená ochranářem přírody Tony Fitzjohnem, který byl Adamsonovým spolupracovníkem při ochraně velkých šelem v NP Kora. Od začátku byli cílovým druhem ochrany v Mkomazi psi hyenoví a následně také nosorožci dvourozí. V roce 1997 byly dovezena dva páry nosorožců z NP Addo v JAR, v roce 2001 další dva páry, přičemž všechny samice se několikrát rozmnožily. Tony projevil zájem o dvorské nosorožce již v roce 2003, intenzivněji poté od roku 2007, kdy se transport začal reálně připravovat. Na konci roku 2008 bylo Mkomazi prohlášeno národním parkem.

Divocíě žijící nosorožci v Mkomazi.

Foto (c) Dana Holečková

Příprava před transportem

Pro transport byla vybrána trojice mladých zvířat, jejichž předci pocházeli z nedalekého Tsava. Nejstarší a rovněž jedinou samicí byla Deborah, mládě narozené páru Jimm x Jiddah v listopadu 2004. Druhý nejstarším byl samec Jamie, narozený v lednu 2006 páru Sauron x Jessi. Oba nosorožci, společně ještě se samicí Maishou, chodili již před transportem do společného výběhu. Posledním z trojice byl v únoru 2007 narozený samec Jabu, jehož rodiči byli Isis a Jola. Po odstavu byl Jabu spojen s Deborah a Jamie zůstal s Maishou. Všichni nosorožci byli navykáni na transportní bedny, které byly vybudovány přímo pro ně. Na pomoc zdejším ošetřovatelům přijela Berry White, ošetřovatelka nosorožců z Port Lympne, a veterinář Pete Morkel, na slovo vzatý odborník na přesunu velkých zvířat, včetně nosorožců (mj. se podílel na přesunu nosorožců z Addo do Mkomazi). Ti pomáhali nosorožcům, aby si zvykli na dlouhý pobyt v bedně, aby byli v klidu a přesun zvládli v pořádku.

Jamie a Deborah

Foto (c) Dana Holečková

Transport

Samotný transport začal 27. května 2009 v odpoledních hodinách. Bedny s nosorožci byli naloženy na nákladní auta, která je odvezla do Amsterdamu. Auta jela v noci, aby se vyhnula silnému provozu. Na místo dorazil transport v poledne, letadlo společnosti Martinair vyráželo na cestu v devět hodin večer. Po necelých 12 hodinách přistálo letadlo na letišti Kilimanjaro v Tanzanii. Odtud následně nosorožci absolvovali poslední, čtyřhodinovou cestu, která je zavedla do cíle jejich cesty, Národního parku Mkomazi.

Veterinář Pete Morkel s jedním z nosorožců

Foto (c) Safari Park Dvůr Králové

Převoz do Mkomazi

Foto (c) Dana Holečková

Život v Mkomazi

Po vypuštění z beden byli nosorožci umístěni do pro ně připravených bom – malých čtvercových ohrad, ve kterých si zvykali na zdejší klima, potravu a personál. Samice Deborah byla střídavě pouštěna s oběma samci, načež trvale zůstala s Jamiem. Tento pár byl následně několikrát přepuštěn do větších výběhů s přirozenou vegetací. Bylo zaznamenáno také několik páření, přičemž to, které proběhlo přibližně rok po transportu, se ukázalo jako úspěšné. V říjnu 2011 porodila Deborah své první mládě, samici Hillu. V následujícím roce byla do Mkomazi dovezena trojice nových nosorožců z anglického Port Lympne – samec Monduli a samice Zawadi a Grumeti, která je dcerou ve Dvoře narozené samice Jagy. Kvůli jejich příjezdu se Jamie, Deborah a Hilla přesunuli do jiného, většího výběhu. Odchovem Hilly tak bylo dovršeno hlavního, i když ve své podstatě prvního cíle, tedy rozmnožení nosorožců z lidské péče na africké půdě a prvnímu zvětšení populace nosorožců v Mkomazi.

Hilla a Deborah.

Foto (c) Přemysl Rabas

Po adaptaci anglických nosorožců byly samice připuštěny do výběhu k Jamiemu, Deborah a Hille, se kterými se skvěle sžily. Deborah porodila v roce 2014 další dceru, která dostala jméno Tunu, přičemž odchov další dcery zopakovala v roce 2017. Ve stejné roce porodily svá první mláďata i samice Grumeti a Zawadi, taktéž samičky, jejichž otcem je samec Jamie. V říjnu 2019 pak Deborah porodila své čtvrté mládě, opět samičku, další mládě měla i Grumeti. Díky nim žilo v Mkomazi již více než 30 nosorožců. Jamie se tak ukázal jako velmi úspěšný chovný samec, stejně tak všechny dovezené samice se ukázaly jako skvělé matky. V témže roce přešla záchranná stanice pro nosorožce a psy hyenové pod správu Tanzania Nationals Park (TANAPA) a z Mkomazi odešel Tony Fitzjohn, který se vrátil do NP Kora, kde spolupracoval s Georgem Adamsonem a kde chtěl navázat na jejich dřívější aktivity. Tony Fitzjohn zemřel v květnu 2022 po dlouhé nemoci.

V roce 2020 se matkou poprvé stala i samice Hilla, které se narodila samice Kisima, kterou ovšem museli odchovat ošetřovatelé, protože Hilla uhynula na písečnou koliku. Třetí ze dvorských nosorožců, samec Jabu, žil dlouho v samčí sekci parku, v roce 2021 byl přemístěn do velkého výběhu, kam se k němu přidaly mladé samice Tunu a Mobo.

Po patnácti letech tak lze bez jakýchkoliv pochybností konstatovat, že projekt je mimořádně úspěšný. Samice Deborah se stala matkou čtyř mláďat během deseti let. Samec Jamie se ukázal jako mimořádně úspěšný samec, který má několik mláďat s různými samicemi. Samec Jabu byl po letech spojen s mladými samice, a tak se snad i on brzy zapojí do reprodukce. Nosorožci žijí divokým způsobem života, plně se adaptovali na zdejší podmínky a pomáhají zvětšovat populaci nosorožců v Tanzanii.

Tunu

Foto (c) NP Mkomazi