Transport do Rwandy

 

Safari park Dvůr Králové v několika článcích zmínil, že by rád zorganizoval, společně s dalšími zoologickými zahradami, transport nosorožců dvourohých do Rwandy. Tato myšlenka se poprvé objevila někdy v roce 2016 a postupně realizována začala být v roce 2018. Ve Rwandě byli nosorožci kompletně vyhubeni a v nedávné době sem byli vráceni skrz několik transportů z Jihoafrické republiky. Je zde proto třeba udržovat rozmanitý genofond, který může být obohacen právě nosorožci z Evropy.

Výběr jedinců

Ke konci listopadu byly veřejnosti představeny konkrétní plány ohledně připravovaného transportu nosorožců dvourohých do Rwandy. Jako cílová destinace byl vybrán Národní park Akagera, který se nachází na východě Rwandy. Původní populace nosorožců ve Rwandě byla počátkem 90. let kompletně zdecimována. Již v květnu 2017 sem byla přesunuta skupina osmnácti dvourohých nosorožců z jiné africké rezervace. Ta bude doplněna o pětice nosorožců ze tří evropských zoo, která se bude na transport připravovat v podmínkách královédvorského safari parku, která disponuje zdaleka největšími podmínkami pro takový počet nosorožců.

Půjde celkem o tři samce a dvě samice. První pár je původem ze zahraničí. Jako první dorazila v polovině listopadu 2018 do parku mladá samice Olmoti (*2014) z anglického Flamingo Landu v Maltonu. Pochází však ze švýcarského Curychu, kde se narodila páru Jeremy x Samira. Jeremy je původem z královédvorského chovu, takže se dá říct, že Olmoti má v sobě dvorskou krev.

Olmoti v prosinci 2018

foto (c) Dominika Stempa

O týden později přicestoval z dánského Ree Safari Parku v Ebeltoftu mladý samec Mandela (*2015). I ten má v sobě dvorskou krev, a to přes svou matku Bashiru. Ta se narodila v anglickém Chesteru a její matkou byla místní chovná samice Ema-Elsa, která má původ v královédvorském safari parku.

Mandela v prosinci 2018.

Foto (c) Dominika Stempa

K této dvojici se připojí trojice nosorožců, kteří svůj dosavadní život prožili v Podkrkonoší. Prvním z nich je samice Jasmína (*2009), která je zároveň nejstarším nosorožcem z celého transportu. Narodila se páru Baringo II. x Jessi. Jako jediná je rovněž matkou, neboť v roce 2016 porodila a zrádně odchovala samce Joea. Osobně mě výběr zrovna této samice překvapil, protože Jasmína se vyznačuje dosti silnou nervozitou. Ale svou roli pravděpodobně hrála genetika a fakt, že Jasmína má zkušenosti s odchovem mláďat, na rozdíl od ostatních. Jejím jednoduchým rozpoznávacím znamenám byla ohnutá špička pravého ucha.

Jasmína v únoru 2018

foto (c) Michal Peterka

Dalším královédvorským nosorožcem je samec Manny (*2011), který již před transportem dosáhl pohlavní zralosti. Jde o mládě páru Davu x Maisha, pro oba byl prvním mládětem. Je lehce rozeznatelný díky velmi chlupatým uším a tmavší barvě kůže.

Manny v září 2019

foto (c) Michal Peterka

Posledním z trojlístku je mladá samice Jasiri – Perla (*2016), která ošetřovatelům připravila perné chvilky již po narození. Narodila se páru Mweru x Jola a její porodní váha byla poměrně malá. Nebyla tak schopná dosáhnout na matčiny struky, a tak musela být v prvních dnech svého života dokrmována uměle, posléze již dokázala pít sama od matky Joly, která ji zdárně odchovala.

Jasiri před odjezdem

Foto (c) Dominika Stempa

Manny, Mandela, Jasmína, Olmoti a Jasiri- Perla. Pětice nosorožců, která společně tvoří největší transport nosorožců z Evropy do Afriky.

Samotný transport

Několikaměsíční přípravy, které zahrnovaly nácvik nástupu do transportních beden, zvykání si na pobyt v úzkém prostoru a dlouhý pobyt na jednom místě, vyvrcholily v neděli 23. června 2019 ve tři hodiny ráno. 

Samice Jasmína si zvyká na transportní bednu.

Foto (c) Oliver Le Que

V ranních hodinách byla celá pětice v pořádku naložena do beden a přeložena na nákladní auta, která s nimi před devátou hodinou ráno vyrazila na pražské Letiště Václava Havla. Celou cestu je doprovázela auta Celní správy, aby jim zajistila plynulý provoz až do hlavního města, kde byly bedny vyloženy v hale, následně přikurtovány na palety a postupně přesouvány do letadla.

Nakládání bedny se samicí Jasiri na nákladní auto.

foto (c) Jan Stejskal/ Safari park Dvůr Králové

Transportní bedny na paletách s krmením. Vlevo bedna se samicí Olmoti, vpravo se samicí Jasmínou.

foto (c) Jana Fraňková

Ve tři čtvrtě na osm večer vzlétl Boeing 747-400F s pěticí nosorožců na palubě směr Kigali, hlavního města Rwandy. Po dobu cesty byli nosorožci mírně sedováni, aby se snížilo riziko stresu. S nosorožci cestovali královédvorský ošetřovatel Jan Žďářek, zoolog Jiří Hrubý, vedoucí oddělení mezinárodních projektů Jan Stejskal a také Pete Morkel, jihoafrický veterinář, který se dosud zúčastnil všech královédvorských transportů nosorožců a platí za jednoho z největších odborníků na transporty nosorožců.  Dále s nosorožci cestovaly také cca 4 tuny krmení, na které si budou postupně odvykávat.

Nakládání transportní bedny do letadla

foto (c) Oliver Le Que

Letadlo přistálo ve Rwandě ve tři čtvrtě na tři v noci. Bedny s nosorožci byly opět přesunuty na nákladní auta, která s nimi po páté hodině ranní vyrazila do Národního parku Akagera. Tam auta dorazila v jednu odpoledne a nosorožci začali být postupně vypouštěni do svých bom. Jako první ze své bedny vyběhl samec Manny, jako poslední samice Jasiri.

Převoz nosorožců z letiště v Kigali do NP Akagera

foto (c) Jan Stejskal/ Safari park Dvůr Králové

Samice Jamína ve své bomě.

foto (c) Jan Stejskal/ Safari park Dvůr Králové

Mandela, Olmoti a Jasiri chodili společně do výběhu i ve Dvořev bomě

foto (c) Jan Stejskal/ Safari park Dvůr Králové

Celý transport trval cca 36 hodin a dopadl úspěšně. Vše pět nosorožců se podařilo úspěšně transportovat do Rwandy a největší transport nosorožců z Evropy do Afriky tak svou první zkoušku zvádl na výbornou.

Život v Akageře

První týdny trávili nosorožci ve čtvercových bomách, kde si zvykali jak na místní klima, tak ale především na místní stravu. Tu, na rozdíl od zoo, tvoří pouze větve. Ošetřovatelé proto museli každé ráno nasekat dostatečné množství větví, kterými nosorožce krmili. Z jejich krmné dávky tak postupně zmizela zelenina a seno, na což byli zvyklí v zoo. Na začátku července byly nosorožcům do rohů umístěny vysílačky, díky kterým je možné permanentně sledovat jejich pohyb.

Jiří Hrubý a Pete Morkel při instalování vysílačky do rohu jednoho z nosorožců.

foto (c) Jan Žďárek/ Safari park Dvůr Králové

Mandela, Olmoti a Jasiri znovu vytvořili mládeneckou trojici, kterou spolu žila i v Safari parku Dvůr Králové. Na konci července byl nosorožcům umožněn vstup do větších výběhů, které navazují na dosavadní bomy. Kolem výběhů je hrazení z kamenů a elektrického ohradníku, přímo uvnitř výběhů je místní vegetace. Jako první byl vypuštěn samec Manny, posléze samice Jasmína a nakonec trojice Mandela, Olmoti a Jasiri. V průběhu roku byli nosorožci vpouštěni do stále větších výběhů, až na konci roku byla celá pětice vypuštěna do volné přírody, do oblati o rozloze 2 a půl tisíce hektarů. 

Mandela, Olmoti a Jasiri při krmení místní vegetací.

foto (c)  Jan Žďárek/ Safari park Dvůr Králové

Nosorožci začali žít divokým způsobem života, naučili se žrát čistě zdejší stravu, začali se potkávat s dalšími divokými zvířaty a rovněž utvářet sociální vazby, typické pro jejich druh. Olmoti se velmi sžila s Jasmínou a byly vidět často pospolu. Naopak Mandela se stále častěji odděloval od Jasiri a navštěvoval všechny samice, přičemž s Jasiri se i pářil. Rok 2020 přinesl ale i dvě smutné události. V únoru uhynul samec Manny. Jeho pitva neprokázala žádnou viditelnou obtíž, nejspíš si Manny nezvykl na nové podmínky, postupně hubnul, až nakonec uhynul. V říjnu, shodou okolností v den, kdy se nosorožcům měly měnit vysílačky v rozích, byla nalezená mrtvá samice Jasmína. Při ohledání tělo a místa bylo potvrzeno, že uhynula na zranění, která utrpěla při napadení slonem. Ve volné přírodě se takovým incidentům prakticky nelze předejít, jde o nešťastnou náhodu, která k divokému způsobu života patří.

O rok později se narodilo zdejším nosorožcům první mládě – v polovině října porodila Olmoti své první mládě. Bohužel, druhý den po porodu bylo mládě nalezeno mrtvé – nejspíše se mu nepodařilo napít mléka. Olmoti byla nadále pozorovaná, ale nejevila žádné známky zdravotních problémů. Olmoti rodila ve volné přírodě, kde se poměrně často stává, že prvorodičky o svá první mláďata přijdou, ale nabydou tak zkušenosti do dalších let.

V létě 2023, čtyři roky po transportu, porodila své první mládě samice Jasiri. Otcem byl stejně jako u Olmoti samec Mandela. Jasiri o své první mládě zrádně pečuje a je tak prvním potvrzením faktu, že transport nosorožců do Rwandy byl úspěšným projektem.